LONDON!!!

Půl druhý v noci... Heathrow airport, London, UK.... strávim noc na letišti, budu tady ještě 6 hodin... ale to vůbec nevadí, protože tenhle výlet stál za všechno úsilí, čekání, přestupování, jmění...

Jak to všechno začalo.... jeden velkej sen - Makeup. Už asi dva roky děsně děsně obdivuju a sleduju jednu americkou vizážistku. Nejen kvůli její práci, ale kvůli tomu jaká je. Je dokonalá :) Dělí se s lidma (prostřednictvím internetu) o celý její život a příběhy, který sbírá díky svojí kariéře. Je inspirací pro strašně moc lidí...

Už rok dělá po celý Americe školení (workshopy kterým říká Glaminar), který jsou báječný a úžasný (teda alespoň to všichni vždycky říkali.. :). No a zároveň taky čeká svoje 4 dítě a je asi v 7 měsíci... Přesto se rozhodla udělat první (a díky těhotenství i poslední) "Glaminar" v Evropě!!! 

No tak uznejte, že jsem tam nemohla chybět! :D A NEKECALI!! Bylo to úžasný, inspirující, dokonalý... no nemám slov... sny se mají plnit :D

No a k průběhu výletu :

Britsen (kolej kde bydlim) - budíček 4:15

Busem do města - vlak z Falunu na Arlandu (letiště Stockholm) 6:15

Letiště - měla jsem 4 hodiny se dostat na letadlo....všechno ok, akorát jsem pak usnula ve Starbucks a nakonec to bylo skoro na těsno, chachaaa :)

Odlet Stockholm 12:35 - Kupodivu všechno ok

Přílet Frankfurt - asi 20 min čekání na runwayi!! a nesnášim lidi co nikam nepřestupujou a hrnou se z letadla jako první!

Přeběh do dalšího Gatu, letadlo má lehké zpoždění, takže vše stíhám s přehledem.

V letadle nám děsně milej pilot oznamuje, že se omlouvá za asi 30min zpoždění, ale že nedostali předletový papíry, kde se vypočítává dráha, palivo atd...s dodatkem, že vzhledem k tomu, že v Londýně je děsně krátká přistávací dráha, takže je fakt potřebovali !!! Fuj, takovýhle info se nedává někomu kdo se bojí lítat:)

Lehký spánek, asi jen hodinová cesta, krátká runway v Londýně (ubrzdil to:)

Londýýýýn. Bydlení u kamarádky, zjištění, že mi nefunguje telefon - prostě mě to s ní nespojilo, sms naštěstí fungují, ale ona zas nemá kredit, juchuuu :) dobrodrůžo.... Mám chabý info o cestě k ní (asi pul hodiny od centra). Tak se párkrát zeptám, někam se vydám. Zastávka kde mám vystoupit mimo provoz (klasika:) ) tak se musim vrátit. Asi 5 zastávek od centra jsem zjistila, že jsem jediná bílá a blonďatá v celym autobuse, huhuuu.

Až se KONEČNĚ dostávám k Pétě domů, popovídáme, dostanu véču, sprcha a ulehám.

Asi jsem ještě nikdy takhle dlouho necestovala... Jsem unavená jak kdybych běžela marathon. I když to jsem vlastně nikdy nedělala, tak nevim, asi bych to měla zkusit :D

Ráno budíček, Londýnský déšť, cesta na bus do města....z úsporných důvodů (a ze zvyku ze Švédska platit VŠECHNO kartou) jsem si nevybrala žádný peníze. Jenže autobusák v těhle končinách nebere kartu a pošle mě do trafiky 2 metry od autobusu. Tak vyběhnu a on zavře a odjíždí, super :) Tak v trafice milejší pán se mi snaží prodat místní Oystercard (legitku) a mě nic jiného nezbyde. Tak chci platit, ale neberou karty! Co je to za zemi bože!! :D Tak mi nezbyde nic jinýho než si jít vybrat z bankomatu (předpokládám že poplatek je tam 150 Kč), nastupuju do dalšího busu, chci zaplatit a řidič na mě : To nech, běž si sednout!!! Cožeee?? Takže mám úplně zbytečně 20 liber v kapse (poplatek strženej) a jedu oficielně na černo, to je země teda! :D

No nic....dojedu na Piccadilly, v krásnym hotelu mě čeká celý den školení, který jak jsem řekla bylo fenomenální (hlavně kvůli tomu, že jsem mohla potkat Kandee :)

V 6 mě vyzvedává Verunka Hovorková (pro rodinu - segra kamarádky Verunky Hendrychový :) ale prostě - kamarádka), sdílí se mnou Kandee nadšení :), kávička v nedaleký kavárně a hybaj na letiště. 

Byla jsem tam mimo z toho workshopu, že jsem vystoupila o stanici dřív, no blázinec. 

Ale jsem tady...snad neusnu a nezaspim letadlo...

Držte mi palce, čeká mě stejná cesta zpět - Londýn - Frankfurt (ještě míň času na přestup!) - Stockholm - Falun. Juchuuu :)

Pusu, nany.