Ach Bože... parto..
Tak když už jsme u toho mýho "cestovatelskýho blogu"... tak Vám musím napsat VŠE, co se děje na cestách..
Vím, že spousta lidí mi píše jak je to inspiruje, jak by chtěli taky odjet cestovat, jak jsou pořád jen doba a nic nového nezažívají... Tak pro ty, co by sebrali odvahu a do Světa se opravdu vydali mám pravdivé a úplné informace o životě na cestách.. Hlavě teda pro ty, kteří by se z jakýchkoliv důvodů vydali sami..
Budete sami. Hodně!
Bude Vám smutno.. A pokud si to dovolíte, budete brečet. Hodně!
Život na cestách je překrásný, je dobrodružný, je inspirativní, je zábavný, je všechno to co si ve skrytu duše představujete... ale patří k tomu i ta druhá část. To, že přijíždíte na místa, kde nikoho neznáte. Lidi poznáte, zkamarádíte se, zamilujete se.. a pak zase jedete dál. Necháte všechny a všechno tam.. A zase na místo, kde nikoho neznáte. Budujete domov. Kupujete nádobí, mixér, fén, polštář, máteli štěstí - postel... (třeba už potřetí z 8 měsíců), utrácíte za to peníze, které jste si s radostí vydělali, jen proto, abyste to zase třeba za pár měsíců všechno opustili a jeli zase na místo, kde nikoho neznáte...
A jasně.. to je další krásná část cestování, že potkáte tolik zajímavých a inspirativních lidí, kteří Vám doslova mohou změnit život.. ale někdy přijdou dny, kdy už prostě nechcete nikoho potkat, už nechcete po 194 říkat příběh "well.. Im originally from Czech Republic, but I lived in the Yukon for the summer.. then went down to California..." Jediný co potřebujete je vaše rodina, která tohle všechno dávno ví, vaše nejlepší kamarádky, kterým je jedno jestli máte na to si zajít na pivo nebo kouknete doma na film.. vaši přátelé, blízcí i vzdálení.. někdo, kdo vás jen tak pohladí po vlasech a nebude se ptát dál.. někdo, kdo vás nechá vybrečet a nebude nebude vám dávat "zaručený rady do života"... Protože víte, že tohle CHCETE.. tohle je vaše cesta.. je krásná a chcete na ní být..
Jen období Vánoc a to, že někdy jednodušše ubívá sil je její součástí.. a přesto jste nesmírně vděční, že tohle můžete zažívat.. a jsou to jiné slzy, než ty který vám tekly po tváři, když jste byli zpátky doma a zdálo se, že vaše cesta nemá smysl.. já svůj našla na cestách... veřím, že vy ten svůj už máte.. a kdyby náhodou ne.. nevzdávejte to.. i já se dočkala! :)
Jen buďte připravení, že někdo váší životní cestu nebude chápat.. a i to je naprosto v pořádku.. Třeba když vám je v nový práci ohromná zima a oni vám řeknou, to si musíš vzít víc vrstev.. (a jak to udělat, když musíte nosit jen jejich značku, na účtě máte 9 dolarů s nejistým dalším příjmem, jste rádi, že si za to koupíte polívku a mikina stojí 129 dolarů??). Někdo prostě nechápe, že spíte na zemi, že máte jen jednu krosnu, takže prostě nemáte do čeho se "dress up" když jdete ven.. že prostě nemáte zimní boty a nemáte možnost si vše prostě dojít koupit... Ale máte ohromnou lásku v srdci, máte naprostý pocit spokojenosti, že žijete to, o čem jste vždy snili, máte plnou zodpovědnost za vlastní život, za příběh, který si tvoříte a každé ráno se budíte s úsměvem na rtech, že to je vaše realita... A hlavně, že Vás cesty naučili být plně pokorní a vdeční za to co MÁTE.. ať se to může zdát komukoliv jakkoliv málo... (a to, že jsou lidé na světě, kteří by dali cokoliv za to mít 9 dolarů tu vůbec nebudeme rozebírat.. to si samozřejmě naprosto uvědomuji a proto ta pokora před celou mou situací..)
Opět malá cesta do hlubin mé duše... :D :D A teď HLAVNĚ to vyznamenání.. Dneska, po hodně emotivním a náročném dni jsem přišla KO domů... a ve schránce jsem měla DOPIS!! Ne ledajaký.. má 8 stránek!! A je PŘEKRAAAASNÝÝ!! Radunko děkuji Ti.. vím, že se to může někdy zdát, že já si tady žiju svůj diskopříběh a nic víc nepotřebuju.. ale není to někdy tak uplně pravda.. Myslím na Vás každý den.. Stýská se mi každý den.. A ne.. nechci přijet domů, to není řešení.. to bych svůj příběh ukončila někde v půlce (přesto každý den děkuji za možnost, že MUŽU přijet domu, když to tak budu cítit..) ale to neznamená, že vás nemám v srdci všude kam jdu.. A takový dopis ve schránce je pro mě jedním z největších spojení s domovem, které můžu teď prožít.. Děkuji, děkuji, děkuji... (brečela jsem od vteřiny kdy jsem ho vydala ze schránky!! :D :D)
RADUjte se.. Všechno je dobrý.. I ty slzy.. :)
Nany
