Je čas..

Moji milí, milovaní...

Tak už je čas... je čas pomalu dopsat tuhle kapitolu.

Slzy smutku střídají slzy radosti.. Prosím neberte si osobně to, že se mi odtud vlastně nechce.. Víte, že žiji tady a teď a šťastná.. A právě proto stejně tak vím, že jakmile přistanu příští středu u Václava, tak budu šťastná s Vámi..

To co teď mám je hlavně víra.. Ve splněné sny, v nové kapitoly, v zachráněné životy, v radost, změnu, zmatek i harmonii..

A vím, že mě/nás.. čekají další kapitoly příběhu, který si píšeme každý sám..

A tak se tak stalo, že jsem ze všech těch změn, radosti, smutku, změny.. vytvořila kampaň. Abych objasnila některé otázky, které mi kolem toho chodí a bylo vše lépe srozumitelné..

Projekt je na stránkách "Indiegogo". Jsou to internetové stránky, kde lidi pošlou svůj projekt, stejně tak jako sem posílám svoje povídání. Vysvětlí o co jde (třeba vývoj nového produktu, natočení desky, zaplacení školného...) a napíšou kolik peněz potřebují, aby to mohli uskutečnit. A potom požádají lidi, kterým se jejich kampaň líbí, aby jim přispěli. Zároveň ti co přispějou něco dostanou (daný produkt, cd, dopis...) podle hodnoty, kterou kampani darovali.

A takhle se buď vybere nebo nevybere na uskutečnění celého projektu..

A tak jsem se já, holka bláznivá, odvážila spustit vlastní projekt..

Žádám o peníze, abych se mohla vrátit na léto zpátky na Yukon. Sami asi víte, jak moc to pro mě znamenalo a jaký vliv to má na můj nynější život (a život většiny kolem, ať už si myslí, že jsem blázen nebo se se mnou radují :D :D). A protože jste jistě zaznamenali mou novou vášeň pro Hula Hoop, chci tohle spojit.
Už nechci "jen jet na Yukon", pro svoje vlastní dobro.. Sama jsem na vlastní kůži zažila, jak je důležitá pomoc a podpora blízkých (i vzdálených) a tak chci dělat něco víc, něco co má smysl..

Pokud vyberu peníze na letenku, auto, kameru a obruče, tak budu nejen na Yukonu  pracovat, ale hlavně dělat ve spojení s místníma centrama workshopy, pro lidi, kteří trpí depresemi, panickými atakami nebo prošli jinými životními traumaty, protože silně věřím, že Hula Hoop jako druh cvičení i meditace může ohromně pomoci.

A tak tímto žádám Vás, své nejbližší o pomoc.. JSME JEDNA PARTA!! :) A jsem Vesmírně vděčná za každý dolar, který se mi rozhodnete poslat.. Děkuji, děkuji, děkuji a smekám před Vámi..

Funguje to tak, že kliknete na odkaz, tam se zobrazí má kampaň a vpravo si vyberete kolik chcete přispět a co za to chcete.. (můžete přispět i jinou, jakoukoliv částku, která tam uvedená není a taky si nemusíte vybírat nic a jen přispět :)

http://igg.me/at/circle-movement/x/5975129


A pak už jste součástí celého projektu a slibuji, že Vás to bude o to víc bavit chodit koukat kolik přibylo.. :D :D

Za týden jsem doma děcka, tak můžeme oslavovat společně.. Prosím nestyďte se poslat i malinko, nebo o tom říct kamarádům, spolupracovníkům, známým.. Když mi každý z nich pošle "jedno pivo nebo kafe", tak to dáme!! :)

Děkuji, Love you!!
Nany

Ironie života..

Cože jsem to psala v minulym příspěvku??

"Tak se opět hlásím z cest.. Někdy mám pocit, že už bych měla zase vyrazit.. že se toho tady moc neděje a neni tolik o čem psát :)
Ale vím, že všechno má svůj čas a cesty zase přijdou.."

Ehm.. :D :D Týden se s týdnem sešel a já mám další překvapení v rukávu :D Ale předpokládám, že to už nikoho ani nepřekvapuje.. takže kdo ještě neslyšel..

JEDU DOMU!!

Cože?? Tak ještě jednou...

JEDU DOMU!!

:D :D Samotnou mě to překvapuje.. Ale je to tak..

Většina asi víte.. tatínek nás všechny pěkně vyděsil.. nechci to tady zbytečně dramatizovat, ale zprávy co se mi dostaly sem za oceán nevypadly zrovna nejlíp (a to je mi úplně jasný, že mi to servírovali v jemnější formě, abych tady moc nevyšilovala.. :D)

Ale to se moc nepovedlo.. stejně jsem vyšilovala, do toho jsme se s Bročkem rozhodli jit každý jinou cestou (ale oba jsme to museli uznat a vše nakonec v dobrém.. takže ne, že mu plivnete do pití, kdyby přijel na svatbu :D :D), neměla jsem na zaplacení nájmu a prostě tak..

Po pár histerických dnech, skypech, telefonátech.. jsem se naprosto svobodně a s čistým svědomím rozhodla, že je čas.. :) Ještě před pár týdny jsem si pořád tak nějak neuměla představit, že bych se ještě někdy vrátila (víte sami, jak jsem tady šťastná, pro některé "až moc" ;).. a najednou ze prostě věci stanou, nemoci přihodí, cesty rozdělí.. a je čas. Není potřeba něco tlačit.. (aneb - když se tlačí na prd, je z toho hovno :D :D :D)

Takže situace je následující.. Zařizuji, organizuji, rušim, balim.. a 19. února jsem doma.

A těšííííím se na Vás!! Situace je taková, že stále čekám na možná viza na Yukon zase na léto... takže buď zůstávám do konce dubna, nebo dýl.. (nebo si možná střihnu nějaký výlet ještě mezi tím :D :D vždyť mě znáte..)

Myslim, že Vám tu ještě kolem samotného odjezdu napíšu pár srdceryvných řádků, abych Vás všechny ještě naposledy rozplkala, ale to si necháme zase na příště :D

Takže Dýně, Vagón, Lehká Hlava, Lokál.. (teď jsem se trošku zarazila, že se veškeré mé společenské aktivity točí kolem hospod!?!! :D :D) Welcome Home .. :D

Miluji nás..

J.

PS: "Nechť jsme všechny bytosti šťastny.. tady i tam.."

East Coast Lifestyle

Ahoj Partooo..

Tak se opět hlásím z cest.. Někdy mám pocit, že už bych měla zase vyrazit.. že se toho tady moc neděje a neni tolik o čem psát :)

Ale vím, že všechno má svůj čas a cesty zase přijdou..

Tady pár fotek z BLAAAAZNIVÉHO VEGAS.. Bylo to krátké ale krásné :)

Tak novinky z Hali:

V Lulu si mě nechali "na stálo"!! Což je velký úspěch.. z asi 20 lidí co přijali na vánoční výpomoc si nás nechali 4, takže je to pocta.. Tu firmu miluji a jsem za práci moc vděčná, jen uplně upřímně musím říct, že tam trochu trpím komplexem zakrnění :D nebo jak bych to nazvala.. Prostě mám tolik plánů, projektů, vizí a snů, že mi někdy přijde, že trochu "ztracím" čas skládáním oblečení.. A ještě ke všemu mě pořád zmáhá jazyková bariéra a ne tak dokonalá paměť, takže si stále nejsem schopná zapamatovat názvy technických látek a produktů :D :D Z čehož bývám často v práci špatná a pak si prasknu tu bubliny starostí, ve který jsem zavřená a začnu se tomu sama smát.. JE TO OBLEČENÍ, NE OPERACE MOZKU :D :D Takže ne, že bych to chtěla brát na lehkou váhu.. a na konci dne mi je vlastně jedno z jaký látky jsou ty legíny vyrobený, hlavní je, že se v nich krásky cítí blaze :) Jako já v těch svých, který jsem od tý doby co jsem si je pořídila nesundala :D (nebojte, když čas od času našetřim 1.75$ na pračku, tak je přemáchnu) (růčo už jsem je taky prala, když to s tim našetřením nevyšlo :D)

Jinak největší novinky mě teď akorát čekají.. v únoru začínám dva ohromně důležité a úžasné projekty

1. Video Production kurz na místní "umprum" :)
2. Hula Hoop Teachers Training, což znamená, že na konci února budu mít oficiální trenérskou certifikaci na Hula Hoop a budu moc učit!! Už teď vyhlížím místní studia.. ;)

Zítra, 28.1. otevře kanadská ambasáda kvótu na viza na rok 2014. Bohužel nemám pracovní smlouvu na plný úvazek (Lulu je polovičák), takže žádat by byla ztráta energie a peněz.. Takže to znamená, že má možnost jak tady zůstat na pracovní povolení je opět na léto na Yukon.. Protože na Yukon moc lidí nechce (což teda já osobně naprosto nechápu a myslim si, že jsou tak trošku blázni..:D), tak získat viza je o něco snadnější než pro zbytek Kanady.. žádost už mám podanou, tak uvidíme jak to dopadne.. snad během února bych měla vědět..

Počasí je tu stále zmatené přímořské = sněhové bouře, -17, slunce, sníh, jaro, ledovka, déšť.. od všeho něco.. Místní bary, zábavu, restaurace a podobně Vám bohužel moc popsat nemůžu, protože vzhledem k finančí situaci jsem většinu času mimo tato zařízení.. Vlastně si ani moc neumím představit jaký to bude jít doma zase na pivo.. myslim, že dám jedno malý a vláčným krokem budu pokračovat zase domů.. :D nebo do Vagonu?? :D Ach.. ten Vagon.. kdo ví, jestli se mu taky stýská, jako mě :D :D

Denní režim se mi tady dost přehodil.. vstávám každé ráno okolo sešté.. zjistila jsem, že toho mám tolik co chci za den stihnout, že ranní extra 3 hodiny jsou vysvobozeni :D takze vstanu, dam si horkou vodu, zuby, zachod.. to znate.. potom ranni joga a 2-3 pisnicky Hoopu.. krasny zaklad pro kazdy den.. potom si dam snidani a zacnu den.. tohle vsechno je v klidu.. predtim nez zapnu pocitac, telefon, emaily, facebook.. takova ranni ocista.. Vsimla jsem si, ze ty dny jsou potom o mnoho delší a hlavně klidnější, když se začnou takhle pozvolna.. :)

Broček je milý a pečuje o mě :) Dneska jsem mu koupila průvodce Prahou.. tak uvidíme.. třeba nakonec budu mít své +1 na Elvis a Míša svatbě :D :D

Děkuji Vesmírně za vaše zprávy, podporu, emaily, RADUNCE ZA DOPISY, které mě s naprostou jistotou vždy rozbrečí :) a za to, že jste.. nebýt Vás, tak tady nejsem.. 

Nechť jsme všichni štastní a zdraví...

Share Love, 

Nany

Tak pojď mi..

Ahoj rodinoooo!!! (tím myslím ať pokrevní nebo přátelské duše :D :D)

Jak jee??

Teď mi došlo, že jsem Vám tady dlouho nedala žádný update a tak se opět hlásím ze Severu..

Asi jste všichni postřehli, že jsem na Vánoce byla DOMA!! Byl to úlet.. krásný... Tímto se ještě jednou veřejně omlouvám všem, které jsem nestihla navštívit osobně a ti si to pak vzali osobně.. :D Pochopte prosím, že být doma s rodinou a tou malou kráskou jménem Dorota Eva je pro mě teď vzácností a potřebovla jsem nasát co nejvíc.. (myslím nasát energii.. ikdyž pár lahvinek taky padlo :D)

Děkuji za ně.. za blízké i za lahvinky :D A za Vás, kteří při mě stojíte i na dálku :)

A tak jsem s láskou v srdci a sluncem v duši uzavřela pro mě tak převratný rok 2013 a je to tady.. 

Discopříběh 2014.. JUPIIIIII!!!!

Silvestrovský outfit :D

Faktické informace z Hali:

• nájem na leden zaplacen!
• od Elvise pujčené holiny, takže do místního mokrého přímořského podnebí "značka Ideál"
• jídlo v lednici i v mrazáku (tímto veřejně děkuji za tajné příspěvky.. :)
• v Lulu mi zatím prodloužili směny o další týden.. takže to vypadá nadějně..
• pracuju na vizech na Yukon vol.2, takže začněte šetřit na letenky (výmluvy tipu - nemám se letos nepřijímají)
• nový kamarád.. Brock (jj.. říkala jsem mu, že v Čechách bude muset dostat přezdívku, protože jinak přijde on a 5 psů.. pobavil se.. říkal, že jsem vtipná.. no.. to neví, že to ale myslim vážně.. :D)
• vracim se zpátky do školy!!! HURAAAAA!!! Stýskalo se mi.. a veřejně se přiznávám, že to, že si budu moct dojít koupit nové sešity a tužky je můj osobní tajný bonus, hihiii...
• stále kroužím. JO A PRO UPŘESNĚNÍ ŠIRŠÍ RODINĚ... NETANČÍM U TYČE, ALE S OBRUČÍ!!!!! :D :D :D (Vysvětlení jak vznikají fámy (a taky krásná ukázka pro někho, kdo věří Blesku.. :D).. někdo řekl "Jana v tý Kanadě tančí s obručí.." někdo slyšel "tančí.." někdo poslal dál "Ta Jana prej v tý Kanadě tanuje u tyče.." :D :D A už to frčí.. Takhle jsem se už dlouho nepobavila :D 
• z nafukovací matrace přesunuta zpět na zem.. z nějakýho důvodu je mi pohodlnější :D
• počasí od +5 do -30... nepředvídatelné..

Jak mu budeme říkat..? :D (Broček?)

A zítra valim za milovanými rodiči do LAS VEGAAAS!!! HURAAAA!!! 

A napíšu Vám další blog... připravte se.. věřim, že mi věříte a víte, že vím, co dělám.. :) 

POTŘEBUJI VAŠI POMOC... Víc v následujícím blogu.. Miluji VAS!! Nas..

Nany

Vyznamenání před nastoupenou jednotkou..

Ach Bože... parto..

Tak když už jsme u toho mýho "cestovatelskýho blogu"... tak Vám musím napsat VŠE, co se děje na cestách..

Vím, že spousta lidí mi píše jak je to inspiruje, jak by chtěli taky odjet cestovat, jak jsou pořád jen doba a nic nového nezažívají... Tak pro ty, co by sebrali odvahu a do Světa se opravdu vydali mám pravdivé a úplné informace o životě na cestách.. Hlavě teda pro ty, kteří by se z jakýchkoliv důvodů vydali sami..

Budete sami. Hodně!

Bude Vám smutno.. A pokud si to dovolíte, budete brečet. Hodně!

Život na cestách je překrásný, je dobrodružný, je inspirativní, je zábavný, je všechno to co si ve skrytu duše představujete... ale patří k tomu i ta druhá část. To, že přijíždíte na místa, kde nikoho neznáte. Lidi poznáte, zkamarádíte se, zamilujete se.. a pak zase jedete dál. Necháte všechny a všechno tam.. A zase na místo, kde nikoho neznáte. Budujete domov. Kupujete nádobí, mixér, fén, polštář, máteli štěstí - postel... (třeba už potřetí z 8 měsíců), utrácíte za to peníze, které jste si s radostí vydělali, jen proto, abyste to zase třeba za pár měsíců všechno opustili a jeli zase na místo, kde nikoho neznáte... 

A jasně.. to je další krásná část cestování, že potkáte tolik zajímavých a inspirativních lidí, kteří Vám doslova mohou změnit život.. ale někdy přijdou dny, kdy už prostě nechcete nikoho potkat, už nechcete po 194 říkat příběh "well.. Im originally from Czech Republic, but I lived in the Yukon for the summer.. then went down to California..." Jediný co potřebujete je vaše rodina, která tohle všechno dávno ví, vaše nejlepší kamarádky, kterým je jedno jestli máte na to si zajít na pivo nebo kouknete doma na film.. vaši přátelé, blízcí i vzdálení.. někdo, kdo vás jen tak pohladí po vlasech a nebude se ptát dál.. někdo, kdo vás nechá vybrečet a nebude nebude vám dávat "zaručený rady do života"... Protože víte, že tohle CHCETE.. tohle je vaše cesta.. je krásná a chcete na ní být.. 

Jen období Vánoc a to, že někdy jednodušše ubívá sil je její součástí.. a přesto jste nesmírně vděční, že tohle můžete zažívat.. a jsou to jiné slzy, než ty který vám tekly po tváři, když jste byli zpátky doma a zdálo se, že vaše cesta nemá smysl.. já svůj našla na cestách... veřím, že vy ten svůj už máte.. a kdyby náhodou ne.. nevzdávejte to.. i já se dočkala! :)

Jen buďte připravení, že někdo váší životní cestu nebude chápat.. a i to je naprosto v pořádku.. Třeba když vám je v nový práci ohromná zima a oni vám řeknou, to si musíš vzít víc vrstev.. (a jak to udělat, když musíte nosit jen jejich značku, na účtě máte 9 dolarů s nejistým dalším příjmem, jste rádi, že si za to koupíte polívku a mikina stojí 129 dolarů??). Někdo prostě nechápe, že spíte na zemi, že máte jen jednu krosnu, takže prostě nemáte do čeho se "dress up" když jdete ven.. že prostě nemáte zimní boty a nemáte možnost si vše prostě dojít koupit... Ale máte ohromnou lásku v srdci, máte naprostý pocit spokojenosti, že žijete to, o čem jste vždy snili, máte plnou zodpovědnost za vlastní život, za příběh, který si tvoříte a každé ráno se budíte s úsměvem na rtech, že to je vaše realita... A hlavně, že Vás cesty naučili být plně pokorní a vdeční za to co MÁTE.. ať se to může zdát komukoliv jakkoliv málo... (a to, že jsou lidé na světě, kteří by dali cokoliv za to mít 9 dolarů tu vůbec nebudeme rozebírat.. to si samozřejmě naprosto uvědomuji a proto ta pokora před celou mou situací..)

Opět malá cesta do hlubin mé duše... :D :D A teď HLAVNĚ to vyznamenání.. Dneska, po hodně emotivním a náročném dni jsem přišla KO domů... a ve schránce jsem měla DOPIS!! Ne ledajaký.. má 8 stránek!! A je PŘEKRAAAASNÝÝ!! Radunko děkuji Ti.. vím, že se to může někdy zdát, že já si tady žiju svůj diskopříběh a nic víc nepotřebuju.. ale není to někdy tak uplně pravda.. Myslím na Vás každý den.. Stýská se mi každý den.. A ne.. nechci přijet domů, to není řešení.. to bych svůj příběh ukončila někde v půlce (přesto každý den děkuji za možnost, že MUŽU přijet domu, když to tak budu cítit..) ale to neznamená, že vás nemám v srdci všude kam jdu.. A takový dopis ve schránce je pro mě jedním z největších spojení s domovem, které můžu teď prožít.. Děkuji, děkuji, děkuji... (brečela jsem od vteřiny kdy jsem ho vydala ze schránky!! :D :D)

RADUjte se..  Všechno je dobrý.. I ty slzy.. :)

Nany